Dospěli jste k názoru, že ideálním domácím mazlíčkem pro vás či vaše ratolesti má být morče domácí? Jaké morčátko si tedy pořídit? A kde ho sehnat? Na co si dávat pozor při koupi? Je morčátko náročné? Kolik takové morče stojí? Toto jsou nejčastější otázky před koupí skoro jakéhokoliv živého mazlíčka, pokusme se je tedy ohledně morčátek co nejlépe a popořadě zodpovědět.

Morčátko od chovatele nebo ze zverimexu?
Začneme morčátky, která se dají sehnat skoro v každém obchodě s mazlíčky, takzvaném zverimexu. Tato zvířátka jsou většinou chována neodděleně, to znamená, že samičky i samečci jsou spolu. Toto řešení je velmi nešťastné, protože se tím zvyšuje riziko, že budou samičky již ve velmi útlém věku nakryty, což je nebezpečné a vůči zvířatům samotným dost bezohledné. Existují i prodejny, kde oddělení pohlaví akceptují a prodavači mají alespoň základní vědomosti o morčatech, je jich ale jako šafránu. V mnoha zverimexech však stále ani nerozeznají pohlaví morčátek, takže vás může čekat rozčarování, že jste chtěli třeba samičku a on se z ní vyklubal sameček. Nezřídka se také stalo, že šťastný majitel morčátka koupeného ve zverimexu se stal velmi smutným majitelem, neboť mu morčátko uhynulo. Tomuto předejdete tím, že si morčátko pořádně prohlédnete. Neberte si domů apatické zvíře, také zkontrolujte zdali nemá nějaká krvácející zranění, výtok z očí, nosu, samičky z pochvy. Téměř stoprocentně si morčátko koupené v obchodě nosí s sebou nevítané nájemníky – zákožku svrabovou, všenky či jiné kožní parazity, přinejhorším ještě i vnitřní choroby, např. kokcidiozu, zákeřnou chorobu, která napadá trávicí systém, přesněji střevní trakt. Samozřejmě že morčátko ze zverimexu je mnohem levnější než morčátko od chovatele, nadšený majitel ale musí počítat s tím, že by měl co nejdříve navštívit veterináře a nechat si koupené morčátko pořádně prohlédnout, popřípadě pokud má zvíře parazity, nechat morče ihned léčit.
U zvířete, které chcete získat u chovatele byste měli mít určité záruky (samozřejmě že existují chovatelé a „chovatelé“, ale to asi u každé zájmové činnosti spojené s chovem zvířat). Většina chovatelů morčat v České republice nabízí možnost rezervace neboť o určité barvy a rasy zvířat je permanentní zájem. U chovatelů lze nejen pořídit morčátko na mazlíka, ale i na chov a výstavy. Ve správném chovu jsou morčátka od maminky oddělena ve zhruba čtyřech týdnech věku, jedináčci nebo váhově zdatnější morčátka i o týden dříve. Před odevzdáním novému majiteli by měla být zvířata preventivně přeléčena prostředkem proti kokcidioze (Aldifal, Baycox) a kožním parazitům (Ivomec). Nestyďte se na to před koupí morčátka zeptat. Zvířátko si i prohlédněte, pokud narazíte na nějaký problém, chovatel by buď měl přislíbit pozdější odběr morčátka až ho vyléčí anebo vám nabídnout náhradu či řešení (např. konzultace a léky s sebou). Za morčátko nestandardní barvy či rasy (solidní chovatel zájemci výchylky oproti standardu beze studu vysvětlí a ukáže) zaplatíte víc než ve zverimexu, tak kolem 150 Kč. Za morčátko do chovu (tady pozor, ne všechna morčátka vhodná na chov jsou kvůli drobným vadám či nestandardní barvě vhodná na výstavy!) se cena pohybuje od 200 do 300 Kč, za špičkové zvíře na výstavy člověk utratí až 500 Kč. Ceny jsou ale velmi hrubě orientační, každý chovatel si stanovuje cenu podle svého. K čistokrevnému morčátku (někteří chovatelé tam morčátka nestandardního rázu zahrnují, někteří ne) dostane novopečený majitel průkaz původu. Na přední straně jsou uvedeny údaje o morčeti (jméno zvířete, pohlaví, rasa, barva, datum narození, jméno a adresa chovatelské stanice, abyste měli u koho reklamovat nebo koho kontaktovat v případě, že jste spokojeni a hodláte morčecí stádečko dále rozšiřovat), na zadní se píše generační rodokmen až do míst, do kterých jsou předci známi. Někdy je tento rodokmen plný až k prasknutí, někdy ne, např. po importovaných zvířatech nejsou všechny položky rodokmenu známy.
Nezřídka se stalo, že přes morčátko ze zverimexu se nadšení lidé teprve o těchto zvířátkách dozvěděli a pak se naplno vrhli do chovu morčat čistokrevných. Jak u prvních, tak u druhých se prostě najde láska na celý život. Ale u morčátek zverimexových je tato láska s větším počátečním rizikem.

Samičku nebo samečka?
Velmi významný aspekt při výběru vhodného morčátka. Nesmyslně hluboko zakořeněná je fáma že samečci jsou horší než samičky, že páchnou. To vůbec není pravda. Samečci se pachově projevují jen v případě, že mají v blízkosti samičky anebo se jim přímo dvoří. Je pravdou, že samičky můžete chovat po hromadě ve vícečlenných skupinkách, avšak i tam se dají vypozorovat přísně hierarchální zvyklosti a při jejich prosazování jsou i samice vůči sobě velmi tvrdé. Pokud se chcete věnovat chovu a mít samce plemeníka či plemeníky, je nutné je mít odděleně a to jak od jiných samců, tak i od samiček, nechcete-li mít neustále březí samice. Toto uspořádání má ale vůči samcům velká plus. Docela častým problémem ve stádečku samic (a to nejen dlouhosrstých) je okusování. Přesně se neví, proč to samice dělají, některé to vůbec dělat nemusí, ale některé ano. A zatímco nešťastný chovatel řeší jak co nejlépe seskupit samičky, aby si nedělaly kadeřnické zkoušky na svých spolubydlících, samec je v pohodě, má krásně netknutou srst. Samečci jsou také oproti samičkám přítulnější a mazlivější, takoví vlídní medvídci. Pokud se rozhodujete pro osamoceného mazlíčka, doporučuji spíše samce než samici.

Kde morčátko ubytuji?
Dalším bodem, který musí být zohledněn, je otázka bydlení. Morčátko není žádný skokan, a tak ho můžeme ubytovat (pokud není zbytí) i v mělké plastové vaničce, která nám třeba zbyla z našich dětských let. Nejčastěji používaným příbytkem pro morče je buď klec, která má však povětšinou mělké dno a morče z něj úspěšně vykopává podestýlku, či tzv. „plastbox“, což je hlubší plastová vana přikrytá průhledným svrškem (též plastovým), skleněné terárium, které je ovšem velmi těžké a při čištění se s ním hůře manipuluje nebo dřevěné ubikace se skleněnými přepážkami, zhotovené např. ze staré skříně. Nápadů na ubytování morčat je na internetu habaděj, stačí si je jen najít, pročíst si je a nechat se inspirovat. Podestýlka může být různá – hobliny (ne piliny!), kukřičná drť, kočkolit. Důležitou součástí ubikace pro morčata jsou napáječky – jsou hygieničtější, neboť morče si vodu v misce znečistí a pak ji odmítá pít, vodu nemusíte měnit každou chvilku a dobře se s nimi manipuluje.
Zapomeňte na plastové hračky! Ty co se prodávají ve zverimexech jsou krajně nevhodné, zhotovené z nebezpečného tenkého plastu. Také domeček není ze začátku vůbec vhodný, morčátko se v něm bude schovávat a to není v prvních fázích budování důvěry mezi ním a chovatelem vůbec vhodné. K pobavení morčátka stačí například obyčejný kruhový květináč obrácený dnem vzhůru. Morčátko si jej zamiluje a bude na něm pak hlídkovat a vyhlížet vás, co mu nesete dobrého k snědku. Ale pamatujte, jednomu morčátku jste nejdůležitější společností vy, tak ho pořádně mazlete a vymazlete.

Co morčátko jí?
Morčátka jsou mlsouni, navíc ve výběru stravy dost individuální. Některé nad rajčetem ohrne nos, jiné se po něm může utlouct. Každopádně jejich nároky uspokojíte klasickou zeleninou a ovocem (rajče, paprika, mrkev, okurka salátovka, jablka, citrusy moc nejedí), větvičkami ovocných stromů. Na tloušťku jdoucí potraviny jako oříšky, vločky a i krmnou směs pro morčata dávejte poskrovnu. Hlavní složkou jejich stravy je ovšem tráva a v zimním období (někdy celoročně, pokud není přístup k trávě) seno. Tyto součásti jejich jídelníčku jim musí být dávány pravidelně (minimálně dvakrát denně), aby dobře prospívala. Dále pak existují i tekuté doplňky stravy jako Amivit a Aminosol, ty se ředí ve vodě a dávají morčátkům další vitamíny, minerály a stopové prvky, které tato malá čilá zvířátka potřebují. Po konzultaci se svým veterinářem byste neměli mít problém tyto doplňky sehnat.

Jak mám o morčátko pečovat aby bylo spokojené?
Stejně jako lidem tak i morčeti neustále rostou chlupy a drápy, proto se musí morče pravidelně kontrolovat a drápky mu zastřihávat, neboť se mu při nedostatečné péči drápky při přerůstání kroutí a deformuje to pacičky, z čehož logicky vyplývá i bolestivá chůze. Tuto práci buď může šikovnější chovatel obstarat sám anebo chodit k veterináři, kde ovšem i za tento drobný, vpravdě kosmetický zákrok zaplatí. U morčat s tmavým pigmentem je problém zjistit, jak dobře střihnout a nezastřihnout dráp až do krve. Zkracujte proto cca 1-2 mm, pokud to nebude stačit, tak pak další 1mm opatrně dál. Pokud se vám přece podaří morčátko bolestivě střihnout, vysušte krev a dezinfikujte.
Morčata nepotřebují často koupat, jenom pokud jsou hodně pomočená a páchnou, jinak zhruba po měsíčním intervalu či delší době. Šampon přímo pro morčátka neexistuje, chovatelé používají šampony pro psy či kočky, většinou s příměsí nějakého oleje (citronového, norkového atd.). Někdo morčata vysouší, někdo je nechá uschnout „jen tak“. Dlouhosrstá morčátka je potřeba alespoň dvakrát týdně česat, aby se netvořily chuchvalce (dredy) a srst byla hezky splývavá, též konečky chlupů na zadečku (jsou často pomočené) pravidelně zastříhávat.

Je morčátko často nemocné?
Při dobré základní péči morčátko často nemocné není. Nepříjemnou, ale bohužel ne zřídkavou záležitostí je u morčat výskyt kožních parazitů – všenek, zákožky svrabové a také plíseň. Těmto nepříjemnostem si může chovatel většinou odpomoci doma a to zakoupením antiparazitálních přípravků – spreje Frontline či Arpalit nebo přímo léků od veterináře – již zmiňovaného Ivomecu, který se preventivně dá koupit od veterináře a aplikovat doma, na plíseň Imaverolu, ve kterém se postižené morče koupe. Pokud by tyto možnosti nepomáhaly, další léčbu a možnosti již konzultujte s veterinářem. Velmi zákeřnou chorobou, proti které ovšem můžete též zakročit vy, majitelé a chovatelé, je kokcidioza, střevní nemoc, která má velmi rychlý spád a tragické následky. Jako obranu je nutno mít po ruce přípravek Aldifal či Baycox a pokud je morče naježené a má intenzivní průjem, lék mu podat. Poskytněte tuto „první pomoc“, ale dál opět radši nechte léčbu na veterináři! Pokud se morče nechová aktivně, je zaražené, v koutku, popřípadě má naježenou srst, okamžitě s ním vyražte k veterináři! Existují i jiné problémy okolo zdraví morčat a rozepisovat se o všech by bylo na velmi dlouho (navíc nejsem veterinář), ale informace o nich se dají velmi snadno vyhledat na internetu.

Chci mít malá morčátka, co mám pro to udělat?
Pokud se chcete stát z majitele chovatelem, musíte mít dvě nejdůležitější věci – samečka a samičku. Mezi chovateli kvete přátelská spolupráce, je tedy možno si i samečka „vypůjčit“ nebo u něj samičku „ubytovat“, záleží na dohodě a důvěře. Samice má říji (dobu vhodnou pro páření) jednou za zhruba šestnáct dní, sameček je aktivní pořád. Po jedenáctém měsíci života už pánev samičky ztrácí pružnost a při porodu by mohly nastat komplikace, je tedy vhodné se o první miminka pokusit před tímto termínem, nejideálnější je věk ½ roku stáří samičky či dosažení váhy 500g. Březost samičky trvá zhruba 68 dní, do té doby je možno ji nechat se samečkem v jedné ubikaci, v době, kdy se bude blížit termín porodu (miminka již aktivně kopou a jejich pohyby jsou citelné) od sebe samečka se samičkou oddělte, neboť samice je schopna se nechat připustit i několik hodin po porodu. Někteří chovatelé pár neoddělují, někteří ano, záleží na přístupu a zkušenostech chovatele. Když uzraje čas, samička porodí miminka. Bohužel se i při porodu mohou vyskytnout potíže, mláďata se mohou „zaseknout“ v porodních cestách, samice může porodit předčasně nevyvinutá mláďata, může v ní zůstat mrtvé mládě a otrávit celý organismus matky, po porodu může dojít k výhřezu dělohy, šancí na průšvih je mnoho a šancí na záchranu málo. Předpokládejme však, že se porod povedl a samička povila vidoucí, zdravá mláďata. Překouše pupeční šňůry a úplně či částečně pozře placenty. Někteří chovatelé tvrdí že se miminek nesmí ihned dotýkat nebo je matka odmítne, někteří sahají hned, protože jsou zvědaví a chtějí prostudovat barvu a pohlaví novorozenců. Jak se rozezná pohlaví lze dohledat nejen v mnoha knižních příručkách, ale i na internetu, pokud máte v okolí nějakého zkušeného kamaráda chovatele, přizvěte si ho! Minimální váha pro životaschopnost mimina je zhruba 50g. Pokud je vše v pořádku, matce se spustí mléko a kojí svá mláďata sama a bez pomoci. Je-li však vrh vícepočetný (samice může porodit až 8 mláďat, nejčastěji však 1-4), můžete dokrmovat - jogurtem s kulturou, zředěným teplou vodou v poměru 1:1 a opět oslazeným Glukopurem (ten se dostane v lékárně nebo i v obchodě s potravinami). Někteří chovatelé dávají podměrečným mláďatům i Aldifal, aby lépe prospívala. Ve věku čtyř týdnů se mláďata od matky oddělují, neboť samečci již začínají být aktivní a je možnost, že nakryjí své sestry či matku nebo další samice, pokud matka s mláďaty nebyla v ubikaci sama. Samičky mohou s matkou samozřejmě být nadále.

Chci své morčátko vystavovat – co pro to mám udělat?
Majitel morčátka, který zatoužil svého miláčka vystavit a pochlubit se ostatním, má možnost se přihlásit do Základní organizace chovatelů morčat a jiných drobných hlodavců (dále jen ZOCHM), zaplatit roční poplatek a má právo si i vybrat jméno své chovatelské stanice, pokud se rozhodne věnovat i této činnosti. Po potvrzení zaplacení a obdržení členské legitimace se může právoplatně zúčastňovat výstav konaných touto základní organizací. Výstavy morčat se konají na mnoha místech po celé republice, např. v Praze, Českých Budějovicích, Náchodě, Brně a dalších městech. Pokud se chce majitel či chovatel této výstavy zúčastnit, musí v řádném termínu odeslat přihlášku, zaplatit klecné (buď před výstavou nebo na místě výstavy), opatřit si veterinární potvrzení že jsou jeho zvířata zdravá. V propozicích výstavy (jsou uveřejněné ve zpravodaji ZOCHM který obdrží nový člen klubu zpětně za celý kalendářní rok) je uvedeno, zdali je pozván posuzovatel či nikoliv. Pokud tomu tak je, morčata jsou posouzena, bodově ohodnocena a morče s nejvyšším bodovým ziskem oceněno. Při výstavách se setkávají lidé z různých koutů republiky, kteří chovají různá morčátka všech barev a tvarů, domlouvají si koupě a prodeje, krytí, vyměňují si vědomosti a snaží se pro chov morčat nadchnout i nováčky, kteří třeba jen prošli kolem a nahlédli a přeci je nějaké morčátko chytlo za srdce a pořídili si ho.